Jestliže někdo ještě v létě netušil, co to vlastně je oliheň a pletl si ji s táborákem, dostal v minulých týdnech takovou olihňovou čočku, že se z něj rázem na hlavonožce a podobnou havěť stal študovaný odborník. Hra na oliheň zaplavila domácnosti po celém světě naprosto brutálním způsobem a všichni si na Wikipedii rychle zjistili, že se jedná o mořského živočicha, ze kterého se připravují kalamáry. Zároveň se stali odborníky na korejské dětské hry a často i korejskou filmovou a televizní tvorbu vůbec.
Seriál Hra na oliheň (Squid Game) se v podivuhodně krátké době vyšplhal na Netflixův vrchol žebříčku sledovanosti a zboural všechny možné rekordy. Od svého uvedení 17. září ho za 4 týdny vidělo 142 miliónů lidí!!
Hra na oliheň jako světový hit
Zásadní otázka tedy zní: proč se Hra na oliheň stala takovým fenoménem? Kvůli originálnímu ději to nebude, neboť podobných „survival“ nářezů jsme už viděli celou řadu (třeba Hunger Games). Že by to bylo mírou násilí? Ale kdeže, v kdejakém akčním blijáku si ho můžeme dopřát měrou vrchovatou a v neskonale realističtějším a barevnějším provedení. Nebo snad nabízí neopakovatelné herecké výkony? Jeong-jae Lee, Heo Sung-tae a hlavně Joo-ryeong Kim přehrávají správně po korejsku ostošest, ani to však nebude ten důvod.
Suma sumárum, ve Hře na oliheň se ničeho výjimečného nedočkáme. Celosvětovému úspěchu vděčí hlavně díky povedené kombinaci výše uvedeného. K tomu je třeba připočítat umně přidané koření v podobě exotické korejské produkce, fascinujících pastelových barev, popkulturních odkazů (Escherovo schodiště), jednoduchých geometrických tvarů a atmosféry tajemna a zločinu, které symbolizují kapuce a masky darebných organizátorů hry.
Ďábelská jízda s Hrou na oliheň
Seriál také do puntíku naplnil pověstné heslo „být ve správný čas na správném místě“ (a Netflix v době covidové rozhodně správné místo je!). V neposlední řadě mu pomohla neskutečná hajpová vlna, která – jak už to tak bývá – vzniká z ničeho nic a prostý rozum od ní dostává pěkně přes čumák.
V takovém případě si chce divák zasurfovat též a přimhouří oko nad nedostatky. Nevadí mu, že příběh narušuje řada trhlin, například jak je možné, že vraždění tak rozsáhlých rozměrů už dávno nezajímá policii. Mávne rukou nad neskutečnou rozvleklostí děje, která ho nakonec natáhne do 9 dílů, i když by v pohodě stačila polovina.
Proč sledovat Hru na oliheň
Nakonec rezignuje i před brutalitou, která se objevuje v souvislosti s hraním dětských her. Zpočátku působí šokujícím dojmem, neboť prostě odmítáme uvěřit, že by něco takového bylo možné. S postupem času a narůstajícím počtem mrtvol, s vědomím, že kromě vítězného hráče (což by měl být hlavní hrdina, že) všichni stejně skončí v rakvi s dárkovým designem, však zabíjení přestane fungovat. Divák citově otupí a potenciálně silné scény, které mají rozbrečet, ho naopak zanechají v apatii. A to dokonce i při hře v kuličky, kterou tvůrci evidentně plánovali jako emotivní vrchol seriálu.
Vyplatí se tedy vlastně Hru na oliheň sledovat? Ano, určitě, není to špatný seriál, ale nečekejte žádnou bombu, jako byla třeba Hra o trůny nebo první dvě sezóny Papírového domu. Jedná se spíše o napínavý seriál se zajímavým námětem a přesahem v podobě kritiky majetkově rozpolcené korejské společnosti a o výtečný materiál ke studiu zrodu mediálního šílenství streamovacího věku.
Hra na oliheň
- Jižní Korea, 2021, 9x cca 45 min
- Ojingeo gem
- Režie: Dong-hyeok Hwang
- V hlavních rolích: Jeong-jae Lee, Hae-soo Park, Sung-tae Heo, Ha-joon Wi, Yoo-mi Lee, Yoo Gong, Jung Hoyeon, Anupam Tripathi
- Hodnocení: 3/5