Clash, Toto, New Order. Kdy ve Stranger Things zní hudební odkazy na zlaté osmdesátky
Během první série Stranger Things zazní ohromné množství zajímavé hudby. Vzhledem k tomu, že děj se odehrává v roce 1983, odkazuje především na osmdesátá léta, řada skladeb dokonce z onoho zlatého desetiletí pochází. A právě na ně se v našem článku zaměříme.
První díl (Zmizení Willa Byerse) se v rámci budování atmosféry hemží psychedelií z 60. a 70. let, hned dvakrát například zahrají psycháčoví průkopníci Jefferson Airplane (She Has Funny Cars a White Rabbit). Slyšíme ale i partičky jako Seeds (Can't Seem to Make You Mine), Pearls Before Swine (I Shall Not Care) či duo Trader Horne (Jenny May). Z desetiletky našeho zájmu se ozve až poprockové seskupení Toto s velkou hitovkou Africa (album Toto IV, 1982).
V druhém dílu (Pošuk na Maple Street) poprvé zaduní asi nejvýraznější skladba celé série, vypalovačka Should I Stay or Should I Go od punkáčů Clash. Objevila se na jejich páté řadovce Combat Rock (1982) a takřka kultovní proslulost si získala především díky využití v reklamě na džíny Levi´s o 8 let později. Ještě tvrdší hudbu hráli Reagan Youth, jejichž pecka Go Nowhere pochází z alba Volume 1. Modern English z Colchesteru se naopak svezli na nové vlně. Jejich singlový hit I Melt With You, znící ve znepokojivé bazénové scéně, se v roce 1983 dočkal díky použití v romanci Dívka z údolí s Nicolasem Cagem v hlavní roli značné popularity především v USA. Dívčí uskupení Bangles se proslavilo skočným hitem Walk Like An Egyptian, tady však od něj slyšíme píseň Hazy Shade of Winter, kterou napsal proslulý Paul Simon a poprvé zazněla ve filmu Feťáci v roce 1987.
Třetí díl (Šťastné a veselé) nabízí dvojici interpretů, kteří se pro 80. léta stali doslova symbolem. Peter Gabriel sice nahrál skladbu Heroes pro své osmé řadové album Scratch My Back z roku 2010, ovšem originál zpíval David Bowie již o 33 let dříve. Pionýři novoromantismu a gothic rocku Joy Division vlétli do osmé dekády s pořádně temnou Atmosphere – přesně 2 měsíce před tím, než se frontman Ian Curtis zhoupnul na prádelní šňůře. Dojáček Waiting for a Girl Like You stvořila softrocková legenda Foreigner.
Do pátého dílu (Blecha a akrobat) skvěle zapadá znepokojivý instrumentální epos Elegia od New Order (1985). V podobném duchu se nese vskutku hororové elektro Green Desert od Tangerine Dream, od jehož vzniku v roce 1973 do realizace na stejnojmenném nosiči uplynulo celých 13 let. Ve skladbě Nocturnal Me od postpunkové party Echo & The Bunnymen se sice zpívá, ovšem na napjaté atmosféře jí to neubírá.
Z šestého dílu (Příšera) zmiňme Bargain Store od Dolly Parton, která značnou popularitu získala nejen zásluhou řady country hitovek, ale i díky nepřehlédnutelným fyzickým přednostem. V 70. letech vydávala jedno elpíčko za druhým, ovšem její sláva kulminovala právě ve zlatých osmdesátkách. A atmosférou této desetiletky je doslova prošpikována i skladba Sunglasses at Night od kanadského zpěváka Corey Harta, s níž se protlačil do americké top 10.
V sedmém dílu (Vzhůru nohama) zní libé tóny náladovky Fields of Coral od řeckého instrumentálního krále Vangelise. Složil ji sice až v roce 1996, ale umělec do našeho přehledu patří, neboť už o 14 let dříve se Oscarem za hudbu k filmu Ohnivé vozy vyšvihl do světové hudební smetánky.